Imise jsou detailně monitorovány, ve třetím týdnu byla těžba kalů zastavena na 32 hodin z 50 možných

30. ledna 2018 – Ostrava, 3. týden těžebních prací 2018: Těžba kalů v areálu laguny Ostramo má za sebou letos třetí týden. Ten doprovázely značné prostoje při vápnění - práce byly opakovaně zastaveny a téměř 32 pracovních hodin z celkových 50 povolených neprobíhaly.

„Rozptylové podmínky minulý týden bohužel nebyly ideální a museli jsme neustále snižovat imisní zátěž, což v praxi znamená časté přerušování prací. Prostoje činily více než 60 procent využitelné pracovní doby“, vysvětluje mluvčí společnosti AVE CZ Pavla Ivácková.

Ovzduší v lokalitě i jejím přilehlém okolí permanentně vyhodnocuje sofistikovaný imisní monitorovací systém. Ten je jedním ze základních řídicích prvků prováděného sanačního zásahu a okamžitě vysílá při překročení povolených limitů signál k zastavení prací. „Při zavápňování kalů vzniká oxid siřičitý, který je cítit i v malém množství. Obyvatele okolní zástavby tak bohužel před nepříjemných zápachem nedokážeme úplně ochránit. Snažíme se samozřejmě tento diskomfort co nejvíce eliminovat, ale je třeba ho vnímat i jako jakousi daň za likvidaci nebezpečné ekologické zátěže,“ říká Pavla Ivácková.

Společnost AVE CZ v minulém týdnu upravila celkem asi 1 046 tun surových kalů a použila téměř 105 tun oxidu vápenatého. „Za normálních okolností bychom mohli podle povolení aplikovat denně až 90 tun vápna, za celý minulý týden to bylo ale jen 105 tun.“ dodává Pavla Ivácková.

Vápnění surových kalů probíhalo také v sobotu 20. ledna, aby se uvolnila kapacita mobilního zásobníku pro plánovaný další návoz vápna v následujícím týdnu. Aplikace vápna do surových kalů v celkovém množství 7,24 tun byla zahájena v 11:15 hod. a dokončena ve 12:15 hod.

Zprávu o tom, že koncentrace SO2 jsou v povolených limitech, vydal monitorovací imisní systém až v 11:10 hod. Původně měly být práce zahájeny v 7 hodin ráno, v té době však byly na vnitřním monitorovacím okruhu koncentrace SO2 zvýšené.

 

 

Jak sanace lagun probíhá?

Cílem sanačních prací v lokalitě laguny Ostramo je odstranění 91 562 tun nadbilančních kalů. Toto množství se skládá z 71 360 tun surových kalů (laguna R3) a 20 202 tun zavápněných kalů (laguny R1 a R2).

Pracovníci společnosti AVE CZ se snaží surové kaly stabilizovat a po té mechanickou úpravou přeměnit na odpad vhodný pro energetické využití.

Za tímto účelem byl navržen technologický postup, který prošel procesem EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) a následně získal i tzv. integrované povolení vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.

Toto povolení obsahuje mnoho podmínek, které musí být při sanaci striktně dodržovány. Jednou ze zásadních podmínek je povinnost společnosti AVE CZ řídit intenzitu prací podle výstupů imisního monitorovacího systému. Ten se skládá z vnitřního a vnějšího okruhu. Společnost AVE CZ tyto výstupy přísně hlídá a veškeré stanovené limity striktně dodržuje.

Areál lagun i přilehlé okolí je denně monitorováno

Vnitřní okruh zahrnuje 7 samostatných měřících bodů, které jsou rozmístěné v areálu a sledují výši koncentrace oxidu siřičitého (SO2). Třikrát za den se také měření koncentrace sirovodíku (H2S).

Vnější okruh se skládá ze tří stacionárních měřících stanic, které jsou umístěné v lokalitách Ostrava – Přívoz, Ostrava – Fifejdy a Ostrava – Mariánské hory. Všechny tyto stanice sledují koncentrace oxidu siřičitého, na stanici Ostrava – Fifejdy je navíc monitorována koncentrace sirovodíku a polétavého prachu (PM10).

Pokud při sanaci dojde k překročení povolených limitů, odesílá automatický systém okamžitě zprávu vedoucímu provozu, který práce definované v integrovaném povolení ihned přeruší.

 

Technologický postup úpravy kalů

  1. Surové kaly, uložené v laguně R3 jsou přetěžovány do vybudovaných zavápňovacích jímek.
  2. Pomocí speciální zavápňovací frézy finské výroby se do surových kalů aplikuje pálené vápno. Výhodou vápnění v jímkách je možnost eliminovat nepříjemný pach prostřednictvím vrstvy vody nebo vápenného mléka, takže zápach tolik nezatíží přilehlé okolí.
  3. Po třídenním zrání v jímce se kaly odtěží na přilehlou manipulační plochu.
  4. Poté se kaly pomocí dozéru přesunou k místu nakládky. Díky manipulaci s materiálem dochází k jeho provzdušnění, což urychluje proces zrání.
  5. Následně se kaly převezou na mezideponii, která je součástí areálu.
  6. Finální úprava probíhá na třídící lžíci. Výstupem je využitelný odpad.
  7. Upravené kaly se naloží a odvezou k energetickému využití.