Kaly z ropných lagun Ostramo ekologicky zlikviduje Sokolovská uhelná

13. března 2018 – Prvních 13 tisíc tun kalů z ropných lagun Ostramo je připraveno k odvozu a finální likvidaci.

Vytěžené surové kaly prošly neutralizační úpravou a nyní mohou být zařízením, které disponuje příslušnou technologií, nezávadně odstraněny. Kaly z Ostravy ekologicky zlikviduje tlaková plynárna Vřesová. Ta využívá moderní technologii bezvýduchových generátorů, díky které se do ovzduší nedostávají žádné plyny.

Realizace projektu „Nápravná opatření – laguny OSTRAMO, nadbilanční kaly, 1. realizační etapa“, jehož cílem je odstranění staré ekologické zátěže v podobě téměř 91 000 tun kalů nadbilančních kalů z ropných lagun OSTRAMO v Ostravě, začala po vyřízení všech potřebných povolení 1. listopadu 2017. K odvozu a finální likvidaci je nyní připraveno již 13 tisíc tun upravených kalů, které jsou zatím deponovány přímo v lokalitě lagun. První upravené kaly začnou z Ostravy odjíždět již do konce měsíce března.

Upravené kaly = odtěžené surové kaly, které prošly úpravou vápnem a procesem zrání, jsou tedy neutralizované, v pevném skupenství a připraveny k bezpečnému odvozu.

Upravené kaly jsou zatím deponovány v areálu lagun Ostramo. Maximální množství upravených kalů, které zde můžeme dočasně deponovat je 30 tisíc tun. Před samotným odvozem upravené kaly ještě projdou mechanickou úpravou tříděním,“ vysvětluje Pavla Ivácková, mluvčí AVE CZ.

Pro převoz ostravských kalů na koncové zařízení ve Vřesové byla záměrně zvolena vlaková přeprava, která je z hlediska vlivu na životní prostředí nejšetrnější. Upravené kaly z ostravských lagun budou odvážet vlakové kontejnery Innofreight, které jsou vyrobené a určené speciálně pro přepravu nebezpečného odpadu.

„Koncovka“ šetrná k životnímu prostředí

Koncovým zařízením, které se o finální likvidaci upravených kalů z lagun Ostramo postará, je Sokolovská uhelná – tlaková plynárna Vřesová. Ta byla již zakotvena v prováděcím projektu a disponuje platným integrovaným povolením. Projekt má veškerá potřebná povolení a byl schválen zadavatelem zakázky Diamo s.p., supervizí – CZ BIJO, Ministerstvem životního prostředí, ČIŽP a Ministerstvem financí ČR.

Tlaková plynárna Vřesová využívá ke zplyňování moderní technologii bezvýduchových generátorů, díky níž ze zařízení nevycházejí žádné plyny, a tudíž nehrozí negativní dopad na životní prostředí. Plynárna bude kaly postupně zplyňovat společně s hnědým uhlím. „Jde skutečně o unikátní technologii a v České republice neexistuje ekologičtější a efektivnější likvidace tohoto specifického nebezpečného odpadu“, doplňuje Ivácková.

 

 

Výběrové řízení na odstranění nadbilančních kalů z ropných lagun OSTRAMO v Ostravě vyhrála společnost AVE CZ odpadové hospodářství na konci roku 2015. Na základě smlouvy uzavřené se státním podnikem DIAMO by společnost AVE CZ měla z ropných lagun OSTRAMO odtěžit a vymístit přes 91 tisíc tun kalů.

Jak sanace kalů v areálu laguny Ostramo probíhá?

Cílem sanačních prací v lokalitě laguny Ostramo je odstranění 91 562 tun nadbilančních kalů. Toto množství se skládá z 71 360 tun surových kalů (laguna R3) a 20 202 tun zavápněných kalů (laguny R1 a R2).

Pracovníci společnosti AVE CZ se snaží surové kaly stabilizovat a poté mechanickou úpravou přeměnit na odpad vhodný pro energetické využití.

Za tímto účelem byl navržen technologický postup, který prošel procesem EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) a následně získal i tzv. integrované povolení vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.

Monitorovací systém

Integrované povolení obsahuje mnoho podmínek, které musí být při sanaci striktně dodržovány. Jednou z těch zásadních je povinnost společnosti AVE CZ řídit intenzitu prací podle výstupů imisního monitorovacího systému. Ten se skládá z vnitřního a vnějšího okruhu. Společnost AVE CZ tyto výstupy přísně hlídá a veškeré stanovené limity striktně dodržuje.

Areál lagun i přilehlé okolí jsou denně monitorovány

Vnitřní okruh zahrnuje sedm samostatných měřicích bodů, které jsou rozmístěné v areálu a sledují výši koncentrace oxidu siřičitého (SO2). Třikrát za den se také měří koncentrace sirovodíku (H2S).

Vnější okruh se skládá ze tří stacionárních měřicích stanic, které jsou umístěné v lokalitách Ostrava-Přívoz, Ostrava-Fifejdy a Ostrava – Mariánské Hory. Všechny tyto stanice sledují koncentrace oxidu siřičitého, na stanici Ostrava-Fifejdy je navíc monitorována koncentrace sirovodíku a polétavého prachu (PM10).

Pokud při sanaci dojde k překročení povolených limitů, odesílá automatický systém okamžitě zprávu vedoucímu provozu, který práce definované v integrovaném povolení ihned přeruší.

 Co se měří?

Na základě dokumentace a závěrů odborných studií, tj. rozptylové studie a hodnocení vlivů na veřejné zdraví, se měří koncentrace oxidu siřičitého (SO₂), sulfanu (neboli sirovodíku, H₂S) a tuhých znečišťujících látek v ovzduší (prach).

Jak se měří?

Oxid siřičitý (SO₂) se měří kontinuálně v areálu lagun a na zmíněných třech místech v městské zástavbě v okolí. Provozovatel musí neodkladně zastavit práce u homogenizace a zavápnění lagun v případě, že bude překročena hodnota průměrné hodinové koncentrace 1 200 μg/m³ z kontinuálního měření u SO₂ v některém z měřicích bodů u lagun. Práce se musí zastavit také v případě, že bude překročena limitní koncentrace pro SO₂ na kterékoliv ze tří stacionárních měřicích stanic v Ostravě v hodinovém průměru kontinuálního měření ve výši 350 μg/m³ nebo ve výši 125 μg/m³ ve třech po sobě následujících hodinových průměrech.

Sulfan (neboli sirovodík, H₂S) se měří třikrát denně v areálu lagun a kontinuálně na sídlišti Fifejdy. Provozovatel musí zajistit, aby v měřicích bodech u lagun nebyla překračována hodnota imisní koncentrace H₂S ve výši 1 500 μg/m³, stanovovaná jednorázově detekčními systémy, a na stacionární měřicí stanici Fifejdy ve výši 150 μg/m³ v hodinovém průměru kontinuálního měření. Pokud budou hodnoty překročeny, musí se zastavit odtěžba, homogenizace i zavápnění obsahu lagun.

Z hlediska tuhých znečišťujících látek, které bývají na Ostravsku v zimních měsících hlavním problémem, musí provozovatel zastavit práce v případě, že bude v hodinovém průměru překročena limitní koncentrace u PM10 ve výši 150 μg/m³ na stacionární měřicí stanici Fifejdy.

Nárůst hluku z provozu na lagunách v denní době je minimální, v podstatě podmínky pro ochranu veřejného zdraví jsou zachovány, ve vymezené oblasti nedojde ke změně současného hlukového zatížení.

Jaká jsou další opatření?

Podmínky stanovují i další omezení a provozní opatření s cílem minimalizovat dopady na životní prostředí. Například maximální množství použitého páleného vápna (CaO) pro zapravování do ropných kalů (sludge) činí 90 tun/den. Vývin pachových látek z manipulačních jímek musí být omezován aplikací pachové uzávěry. Musí být dodržována maximální rychlost jízdy vozidel v areálu lagun 10 km/h po zpevněných i nezpevněných komunikacích. Automobilová doprava v areálu se nesmí provozovat v době od 18:00 do 6:00 hodin. V areálu se neprovádějí žádné práce a činnosti v době od 22:00 do 6:00 hodin.

Poslední podmínkou je povinnost průběžně zveřejňovat výsledky monitoringu ovzduší a měření pachových látek na internetových stránkách zhotovitele zakázky a státního podniku DIAMO. Zájemci se mohou kdykoliv podívat na aktuální stav v jednotlivých měřicích bodech vnějšího a vnitřního monitorovacího okruhu na přehledné mapce na webových stránkách společnosti AVE MONITORING nebo na stránkách státního podniku DIAMO (www.diamo.cz; odkazy: Monitoring – laguny Ostramo). Překročení stanovených limitů, při kterých musí dojít k zastavení prací, je signalizováno zobrazením červeného bodu.

Technologický postup úpravy kalů

  1. Surové kaly uložené v laguně R3 jsou přetěžovány do vybudovaných zavápňovacích jímek.
  2. Pomocí speciální zavápňovací frézy finské výroby se do surových kalů aplikuje pálené vápno. Výhodou vápnění v jímkách je možnost eliminovat nepříjemný pach prostřednictvím vrstvy vody nebo vápenného mléka, takže zápach tolik nezatíží přilehlé okolí.
  3. Po třídenním zrání v jímce se kaly odtěží na přilehlou manipulační plochu.
  4. Poté se kaly pomocí dozéru přesunou k místu nakládky. Díky manipulaci s materiálem dochází k jeho provzdušnění, což urychluje proces zrání.
  5. Následně se kaly převezou na mezideponii, která je součástí areálu.
  6. Finální úprava probíhá na třídicí lžíci. Výstupem je využitelný odpad.
  7. Upravené kaly se naloží a odvezou k energetickému využití.