TÝDENNÍ REPORT - těžba kalů v areálu laguny Ostramo

19. října 2018 – 39. - 41. týden (24.9. - 14.10.2018)

39. týden 2018 (24.9. – 30.9.) 

Třicátý devátý týden je zatím nejúspěšnějším pracovním týdnem. 

Od třetího týdne tohoto roku informujeme veřejnost týden co týden o postupu sanačních prací na lagunách Ostramo. S ohledem na nepříjemný zápach, který způsobuje manipulace s ropnými kaly, se zaměřujeme především na informace týkající se zavápňování surových kalů. Tento proces zajišťuje jejich stabilizaci a snadnější manipulaci. Upravené kaly jsou pak odváženy na koncové zařízení, kterým je Tlaková plynárna Vřesová, k ekologické likvidaci.

S denním průměrem 31,66 t aplikovaného vápna byl v tomto parametru 39. týden nejúspěšnější od doby, kdy veřejnost informujeme o postupu prací na lagunách Ostramo. 

Těžební práce na lokalitě podléhají celé řadě bezpečnostních podmínek z hlediska ochrany zdraví lidí a životního prostředí. Z těchto důvodů na lagunách funguje sofistikovaný imisní monitorovací systém, který v případě překročení limitů sledovaných látek v ovzduší pošle vedoucímu provozu zprávu a ten v řádu minut práce přeruší. V třicátém devátém týdnu byly práce z důvodu imisního monitoringu přerušeny na 14,5 hodin.

 

40. týden 2018 (1.10. – 7.10.) 

Čtyřicátý týden prací na lagunách Ostramo popisuje Martin Chyba, vedoucí provozu takto:

„V tomto týdnu jsme v rámci povoleného pracovního fondu, což je 72 hodin, zaznamenali 37 % prostojů. Ty byly z téměř ¾ způsobeny imisním monitoringem. Zbývající prostoje jdou na vrub pravidelnému servisu zavápňovací techniky. Z těchto důvodů klesla průměrná denní aplikace vápna na necelých 28 t.“ 

Celkem jsme v tomto týdnu aplikovali 167,86 t vápna, což představuje úpravu dalších 1 123 t surových kalů.

41.týden 2018 (8.10. – 14.10.)

Martin Chyba, vedoucí provozu na lokalitě laguny Ostramo hodnotí čtyřicátý první týden prací velmi pozitivně:

„Tento týden lze hodnotit jako velmi úspěšný. Oproti minulému týdnu jsme zaznamenali o cca 75 % méně prostojů a to se pozitivně projevilo na množství aplikovaného vápna – téměř 179 t. Upraveno bylo velmi solidních 1 198 t surových kalů.“    

 

Kontakt pro média:

Pavla Ivácková, tisková mluvčí, AVE CZ odpadové hospodářství

pavla.ivackova@ave.cz

 

 

Jak sanace kalů v areálu laguny Ostramo probíhá?

Cílem sanačních prací v lokalitě laguny Ostramo je odstranění 91 562 tun nadbilančních kalů. Toto množství se skládá z 71 360 tun surových kalů (laguna R3) a 20 202 tun zavápněných kalů (laguny R1 a R2).

Pracovníci společnosti AVE CZ se snaží surové kaly stabilizovat a poté mechanickou úpravou přeměnit na odpad vhodný pro energetické využití.

Za tímto účelem byl navržen technologický postup, který prošel procesem EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) a následně získal i tzv. integrované povolení vydané Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.

Toto povolení obsahuje mnoho podmínek, které musí být při sanaci striktně dodržovány. Jednou z těch zásadních je povinnost společnosti AVE CZ řídit intenzitu prací podle výstupů imisního monitorovacího systému. Ten se skládá z vnitřního a vnějšího okruhu. Společnost AVE CZ tyto výstupy přísně hlídá a veškeré stanovené limity striktně dodržuje.

Areál lagun i přilehlé okolí jsou denně monitorovány

Vnitřní okruh zahrnuje sedm samostatných měřicích bodů, které jsou rozmístěné v areálu a sledují výši koncentrace oxidu siřičitého (SO2). Třikrát za den se také měří koncentrace sirovodíku (H2S).

Vnější okruh se skládá ze tří stacionárních měřicích stanic, které jsou umístěné v lokalitách Ostrava-Přívoz, Ostrava-Fifejdy a Ostrava – Mariánské Hory. Všechny tyto stanice sledují koncentrace oxidu siřičitého, na stanici Ostrava-Fifejdy je navíc monitorována koncentrace sirovodíku a polétavého prachu (PM10).

Pokud při sanaci dojde k překročení povolených limitů, odesílá automatický systém okamžitě zprávu vedoucímu provozu, který práce definované v integrovaném povolení ihned přeruší.

 

Technologický postup úpravy kalů

  1. Surové kaly uložené v laguně R3 jsou přetěžovány do vybudovaných zavápňovacích jímek.
  2. Pomocí speciální zavápňovací frézy finské výroby se do surových kalů aplikuje pálené vápno. Výhodou vápnění v jímkách je možnost eliminovat nepříjemný pach prostřednictvím vrstvy vody nebo vápenného mléka, takže zápach tolik nezatíží přilehlé okolí.
  3. Po třídenním zrání v jímce se kaly odtěží na přilehlou manipulační plochu.
  4. Poté se kaly pomocí dozéru přesunou k místu nakládky. Díky manipulaci s materiálem dochází k jeho provzdušnění, což urychluje proces zrání.
  5. Následně se kaly převezou na mezideponii, která je součástí areálu.
  6. Finální úprava probíhá na třídicí lžíci. Výstupem je využitelný odpad.
  7. Upravené kaly se naloží a odvezou k energetickému využití.